Historie
Nevím zatím co bylo dříve, ale zřejmě někdy ve 2.polovině 16.stol. se ve městě Přibyslav, tehdy psaném Pržibislaw, narodilo dítě pokřtěné Jiřík, jenž se někdy po absolvování místní školy objevuje v městě Čáslav. Zde zřejmě dostává příjmí "Přibislavský", které se potom stává příjmením našeho rodu.
Historik 19. stol. August Sedláček v knize Děje města Čáslavě o něm píše:
„Předkové rodiny této pocházeli, jak k tomu příjmení její ukazuje, z Přibyslavě, usadivše se nápotom v Čáslavi nabyli tu trhy, dědictvím a sňatky manželskými, zboží a gruntů šosovních a drželi také přednější úřady městské. Zvláště vynikl ku konci 16. století Jiřík Přibyslavský učeností, rozšafností a zámožností, seděl dlouhá léta v radě městské co konšel, býval na sněmích jmenován berníkem krajským (ku př. r. 1595 a j. r.) a spravoval delší čas důležitý a obtížný úřad královského rychtáře. Pro jeho šlechetné zachování a služby věrné propůjčil mu císař římský a král český Rudolf II. majestátem L.P. 1602, 23. dubna hodnost vládyckou, aby užívati mohl erbu a psáti se z Modlikova (dle vsi na panství Přibyslavském).
Erb jeho : Štít na poli na dél rozdělený, jedna polovice po pravé straně bílá, v niž půl orla s hlavou celou od pravé k levé vzhůru postaveného, pysky otevřené a jazyk vyplazený majícího modré barvy ; druhá pak polovice téhož štítu tolikéž modrá, v níž půl lilia bílého se vidí; nad štítem kolčí helm, přikrývadla modrá a bílá, nad tím koruna zlatá královská, z níž 2 rohy buvolové barvami na příč rozdělené (pravého spodní polovice modré a vrchní bílé, levé naopak) a mezi těmi rohy lilium celé bílé barvy se vidí.
Prodav r. 1599 dům svůj Tryhubý u zdi městské koupil 1605 od Pavla z Pohnání ves Šebestenice a prodal r. 1609 dům v rynku (nyní č. 74) Matějovi Čáslavskému za 185 kop., zdědiv jej po Jaroslavovi Bedrníčkovi, otci manželky své Kateřiny. L.P. 1610, 16.dubna leže v těžké nemoci kšaftoval a zemřel krátce po tom, zanechav dítky Samuela, Voršilu a Jiřího Jana, jimž statek při městě a pozemský zanechal.“
Synovi Jíříka, Jiřímu Janovi se narodil syn Jan, datum narození není známo, protože čáslavské matriky začínají až v r. 1634 a v době 30.leté války jsou informace poněkud mlhavé. Jisté však je, že tento Jan je v době sepsání Lánového rejstříku r.1670 uváděn již jako osedlý a majitel pozemků a domu č.p. 71 na náměstí ve městě Saar, nyní Žďár nad Sázavou. Tento dům před tím patřil knížeti Ditrichsteinovi, majiteli žďárského panství, jak až do 70. let 20. stol. dokládala deska s ditrichsteinským erbem umístěná nad vchodem do domu.
Jan, zvaný také Osvald, byl dlouhá léta v městské radě a primátorem města a měl také tzv. šenkovní právo. Tento Jan měl dvě manželky a byl zakladatelem klanu Pržibislawských ve městě Žďár nad Sázavou, jejichž rodiny zde žily více než 200 let. Po jeho smrti v r. 1703 se rozděloval mezi jeho pozůstalé majetek v hodnotě 820 zl. (v té době stála kráva 5 a kůň 10 zl.). Podle zjištěných informací měl Jan 7 dětí a poslední z nich, syn Ferdinand (*1702) je můj prapraprapraprapraprapraděda. Ferdinadovi potomci v přímé otcovské línii jsou Joanes Nepomuk (*1732), Martinus (*1756), Mathias (*1792), Thomas (*1823), Ignatz (*1849), Josef I. (*1898), Josef II. Cyril (*1922) a já, Josef III. Antonín (*1949). Thomas se s rodinou ve 2.pol. 19.stol. přestěhoval ze Žďáru do Brna.
Já mám dva syny, Tomáše (*1976) a Jana (*1980).
Tomáš má dceru Barbaru (*2009).
Jan je otcem Danteho Lukase (*2007), Dylana Josefa (*2009) a Gianny Valentiny (*2012).
.
